Dějepis 8

Výuka v době mimořádného volna

Zápisy, prosím, zapsat do školního sešitu. Úkoly v pracovním sešitě budu kontrolovat po návratu do školy a hodnotit známkou. Za jednu vyučovací hodinu ve škole probereme cca 1 kapitolu v učebnici = tomu odpovídá zadání a zápisy.

Zadání 30.3.- 3.4.2020

Do 3.4.2020 prosím o prostudování kapitol:  Rakousko-Uhersko, Úspěchy a prohry české politiky (= zápis "Česká politika v 19. století"). Najdete v učebnici na stranách 100-101, 102-103. Žáci vypracují cvičení k těmto kapitolám v pracovním sešitě na stranách 42,43. 

Zadání 20.3.-26.3.2020

Do 26.3.2020 prosím o prostudování kapitol:  Rusko a Japonsko, Evropské velmoci budují nová impéria (= zápis "Kolonialismus") a Kolonie jako břemeno Evropanů? Najdete v učebnici na stranách 90-91, 94-95 a 96-97. Žáci vypracují cvičení k těmto kapitolám v pracovním sešitě na stranách 39, 40, 41. 

Zadání 11.3.-19.3.2020

Žáci měli zadaný domácí úkol na 12.3.2020 v pracovním sešitě s. 33,34.

Do 19.3.2020 prosím o prostudování kapitol:  Modernizace v Evropě druhé poloviny 19. století, Itálie a Německo, nové státy na mapě Evropy a Jih proti Severu. Najdete v učebnici na stranách 82-83, 86-87 a 88-89. Žáci vypracují cvičení k těmto kapitolám v pracovním sešitě na stranách 35, 36, 37, 38. 


Zápisy do sešitu

 

Zápisy 30.3.-3.4.2020 

 

Česká politika v 19. století

MLADOČEŠI- radikálnější politikové, chtěli se navrátit do parlamentu.

STAROČEŠI – konzervativní politici.

Měli stejný cíl = obnovit České království, zůstalo by součástí habsburské monarchie, ale o vnitřní záležitosti by se starala vlastní samospráva (sídlo v Praze) – tyto požadavky nenaplněny.

Významný úspěch = rozdělení pražské techniky a univerzity na českou a německou část (= vzdělání i v češtině).

Nařízení = úřady musely odpovídat v tom jazyce, ve kterém přijaly žádost.

Sociální demokracie – program se zaměřil na dělnické vrstvy

                                    - chtěli všeobecné a rovné hlasovací právo a sociální zákonodárství


Rakousko-Uhersko

 

František Josef se veřejně zřekl absolutistické vlády.

 

1861 – byla vydána ústava = zaručovala občanská práva a voleným zástupcům podíl na správě státu.

 

Říšská rada= hlavní politický orgán = parlament ve Vídni, volební právo bylo určováno výší daní (hlavní slovo měla bohatá šlechta).

 

V Čechách oživen veřejný život – založena tělovýchovná jednota SOKOL – Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner.

 

Národní listy = nejvýznamnější český deník.

 

1867 = vznik Rakouska-Uherska = dva státy, které měly společného panovníka, zahraniční politiku, měnu, armádu. Vnitřní záležitosti si spravoval každý stát samostatně.

 

 

Zápisy 20.3.-26.3.2020 

Kolonialismus

Evropské koloniální mocnosti v čele s Británií ovládly v průběhu 19. stol. díky vojenské i hospodářské převaze rozsáhlá zámořská území. Jejich hlavní zájem se soustředil na Afriku. Snahy o budování koloniálních říší nazýváme imperialismus.

David Livingstone – skotský cestovatel v Africe

Emil Holub – český cestovatel


Rusko

Stále existovaly společenské rozdíly. Rolníci měli svobodu, ale žádná politická práva. Pravoslavná církev vyzývala k poslušnosti carovi. Touha po revoluci = společenské změny. Na konci 19. století se začala budovat Transsibiřská magistrála = železniční trať na Sibiři.

1881 – atentát na ruského cara AlexandraII.


Japonsko

- v čele země císař

- po občanské válce přesídlil do nového hlavního města Tokia

Reformy Meidži:

- vznikla moderní japonská armáda

- rozvoj průmyslu

- přijata ústava = konstituční monarchie

- zavedena všeobecná školní docházka

V Japonsku skončila izolace od okolního světa. Na začátku 20. století se stalo velmocí.

 

 

Zápisy 11.3.-19.3.2020

Modernizace v Evropě

- druhá polovina 19. století, pokračující vliv průmyslové revoluce

- Charles Darwin-  evoluční teorie – zákonitosti přírody

- Karel Marx – dílo Kapitál – vznik organizovaného dělnického hnutí

- v umění se prosadily nové směry:

- realismus – malovat se má pouze to, co vidíme

- impresionismus – snaha zachytit dojem z určitého místa či atmosféry (Vincent van Gogh)


Sjednocení Itálie

-          snaha sjednotit Itálii – problémy rozdílná hospodářská vyspělost (průmyslový S, zemědělský J)

-          Sardinské království v čele bojů proti Habsburkům- ti poraženi

-          1860 povstání na Sicílii – v čele Giuseppe Garibaldi – zvítězili

-          1861 vyhlášeno Italské království se sardinským králem Viktorem Emanuelem II.

Sjednocení Německa

-          pruský ministerský předseda Otto von Bismarck

-          1866 došlo k prusko-rakouské válce – bitva u Sadové u Hradce Králové – Habsburkové poraženi

-          prusko-francouzská válka – Prusko zvítězilo

-          1871 bylo vyhlášeno německé císařství  - 1. císařem se stal pruský král Vilém I.

-          Německé císařství se stalo nejsilnějším a nejvyspělejším státem Evropy


USA – Sever proti Jihu

Sever – textilní, hutní, ocelářský průmysl – v továrnách kvalifikovaná pracovní síla.

Jih – zemědělství – plantáže s bavlnou -práce otroků.

Otroci – neměli žádná práva, tvrdě trestáni.

Nerovnoměrný hospodářský vývoj vyvrcholil v občanskou válku.

Vznikla Republikánská strana – hájila zájmy průmyslníků. Proti byla Demokratická strana prosazující zájmy jižanských plantážníků.

1860 – zvolen prezidentem Abraham Lincoln.

Severní státy = Unie x Konfederace států amerických (jižní státy) = občanská válka 1861-1865

-          rozpory v otázce zrušení otroctví

-          zvítězil sever, Lincoln byl zastřelen

Otroci – zrušeno otroctví, ale neměli vzdělání

Ku-klux-klan = rasistická organizace, která nesouhlasila se zrovnoprávněním černých Američanů.